Jaroslav Frei, ředitel Jawy, kterého komunisté vymazali z dějin – díl druhý
V dnešním článku navážeme na první díl série o Jaroslavu Freiovi. Minule jsme se podívali na prostředí, které mladého Jaroslava formovalo a dnes se budeme věnovat jeho prvním profesním krokům. Úplně na začátku stála zkušenost, kterou získal jako pomocná kancelářská síla do firmy K.Krůta – velkoobchod benzínem a oleji. Jenže Jaroslav byl od počátku ambiciózní a plný nápadů a logicky zde nenašel nic, co by jej zaujalo. U benzínu a olejů vydržel jen krátce a v lednu 1922 se vydal s bratrem Josefem takzvaně “na zkušenou” do Francie, aby se tam zdokonalili v cizím jazyce, krejčovství jejich otce se totiž opět dařilo lépe a mohli si tuto nadstandardní záležitost dovolit.
Jaroslav však nezahálel ani v zahraničí a aby se samostatně uživil, pracoval jako pomocný dělník na stavbě nebo umýval automobily v jedné z prvních automyček. Francouzskou zkušnost zakončil kšeftem v pařížském Hotelu De Crillon, kde opravoval šaty a obleky hostů.
Pobyt ve Francii s bratrem prokládali pěší turistikou a byli schopni doputovat opravdu daleko, jednou je nohy zanesly až do Švýcarska.
Za tři čtvrtě roku v cizině získal řadu zkušeností a také posunul svou francouzštinu na velmi vysokou úroveň. Po návratu do Československa našel krátce práci ve firmě Přichystal a Hoffmann, ta se věnovala prodeji kol a šicích strojů. Jeho další profesní směřování však narušila povinná vojenská služba. Roku 1924 tedy absolvoval školu pro důstojníky v záloze a sloužil u dělostřeleckého pluku. Armáda si všimnula jeho nadstandardních schopností a z Prahy byl převelen do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kde se díky své skvělé francouzštině stal spojovacím poddůstojníkem u francouzské vojenské mise v Československu. Ve vojenské prezenční službě se postupně propracoval až do hodnosti nadporučíka v záloze.
Klíčovým momentem pro něj bylo setkání a vztah s Františkou Kučerovou, tu poznal již v roce 1923 na tanečních hodinách a dva roky spolu chodili. V roce 1925 se dočasně rozešli a toto odloučení pro něj i pro Františku bylo velmi náročné. Zjistili, že bez toho druhého nechtějí být a od té chvíle na konci roku 1925 je už v životě nic nerozdělilo.
Díky kamarádům z oddílu vodních skautů získal Jaroslav Frei v lednu roku 1926 práci ve společnosti Ing. Zdeňka Kliky – Generální zastoupení motocyklů AJS, na Praze 10. V necelých dvaadvaceti letech tak poprvé začal pracovat v oboru, který jej provázel po zbytek profesního života.
V příštím díle se společně podíváme na strmý vzestup nadaného mladíky z Prahy, který se během třicátých let stal legendou.
e v garáži nebo ve stodole nějakou jednostopou legendu 🏍️? Ať už je od Jawy nebo nese logo ČZ, potřebné náhradní díly najdete u nás na e-shopu. Staré motocykly jsou náš život!